Konzultace a zkoušky nastávajícího Sa vz.58 z roku 1956 v SSSR.
KONZULTACE A ZKOUŠKY V SSSR
KONZULTACE V SSSR
Po projednání konečného projektu se od 22.11. do 7.12.1956 v Moskvě konala konzultace o otázkách všeobecného rázu a o otázkách zaměřených k vývoji samopalu na krátký náboj.
Sovětská strana vznesla souhrn názorů a připomínek k vývoji samopalu. Po této konzultaci došlo po vyhodnocení připomínek sovětské strany a tam kde bylo dosaženo úplné shody jednotnosti názorů byly vyjádřeny ve změně TTP na vývoj samopalu-pušky. Byly to především tyto hlavní body:
Hmotnost zbraně se zásobníkem ..................................................................max. 3,05 kg
Životnost hlavních dílů ...............................................................................min. 12000 ran
Životnost drobných dílů ................................................................................min. 8000 ran
Počet přípustných výměn...............................................................2 – 3 drobné součástky
Počet ran do samovznícení ..........................................................................................180
K samopalu nově řešit snímatelný bodák, dvojnožku a brašnu na 5 zásobníků.
Zbraně upravené dle změn provedených v TTP byly podrobeny kontrolním zkouškám.
ZKOUŠKY SAMOPALU V SSSR
Účelem zkoušek v SSSR bylo prozkoumání prototypů podle sovětských metodik, výměna zkušeností a ověření některých úprav z kontrolních zkoušek.
Jednou z důležitých úprav bylo opuštění cementačních materiálů především u závorníku a závory.
Do SSSR byla kromě dvou kusů prototypů – jeden na zkoušky a jeden opravený jako záložní - (obr.č.11) dodána také kompletní sada výkresů, návrh nauky a posouzení dosavadního vývoje a zkoušek.
Před odjezdem do SSSR bylo ze zbraně vystřeleno 3514 ran, kromě nosiče, závorníku, závory a vyhazovače, které měly jen 314 ran. V SSSR byl prakticky zkoušen jen prototyp č. 1853 a sice tak, že většina ran nebyla střílena režimem pro životnost t.j. 150 ran do ochlazení (vodou, nebo vzduchem).
Celkem bylo v SSSR vystřeleno 11986 ran, z toho 5206 ran za normálních podmínek ( při střelbách přesnosti, kadence, grafování atd.). Z počtu ran za normálních podmínek bylo vystřeleno 2000 ran, při kterém bylo prováděno volné chlazení hlavně na vzduchu po každých 150 výstřelech (30 jednotlivě, 60 ran dávky, 60 ran v jedné dávce). Přehled poruch za normálních podmínek (5206 ran):
Porucha |
Prototyp č. 1853 |
Selhač |
5 |
Skřípnutí nábojnice |
2 |
Celkem |
7 t.j. 0,13% |
Spolehlivost činnosti samopalu byla přezkoušena v následujících podmínkách (podmínky zkoušek se poněkud lišily od československých zvyklostí co do druhů a způsobu provedení):
Druh zkoušky |
Počet ran |
Počet poruch |
Elevace 85° |
180 |
0 |
Deprese 85° |
180 |
0 |
Suché součástky (2x mytí petrolejem) |
180 |
0 |
Kombinovaná zkouška |
|
|
-při zaprášení |
270 |
1 |
-při následujícím dešti |
270 |
3 |
-při vytření do sucha koudelí |
270 |
0 |
-při zaprášení suchých součástí |
270 |
12 |
Zmrazení zbraně a nábojů –6 °C |
180 |
0 |
Při dešti s hodinovým přerušením střelby |
360 |
1 |
S náboji se zvýšením hmotnosti prachu o 10% |
180 |
1 |
S náboji se snížením hmotnosti prachu o 10% |
180 |
0 |
Zmrazení zbraně a nábojů na -50°C, avšak při namazání olejem 21 s 20% petroleje |
180 |
0 |
Zahřátí zbraně a nábojů na +50°C |
180 |
0 |
Při pootáčení zbraně o 90, 180 a 270° |
540 |
0 |
Vláčení pískem, každá strana 25 m |
180 |
4 |
Střelba 5x po 24 hodinách bez čištění |
1080 |
0 |
Celkem |
4680 |
22 tj. 0,47% |
Rusové napsali: „ Celkově tedy činnost samopalu č. 1853 při různých podmínkách exploatace s vyjímkou střelby při zaprášení s otevřenými součástkami, byla spolehlivá. Při střelbě sovětskými cvičnými náboji se ze 300ran vyskytla 1 porucha.
Přesnost a seskupenost střelby
V jednotlivých ranách byly stříleny 10 ranové a v krátkých dávkách 20 ranové nástřelky. Tabulka udává průměrné výsledky v poloze leže s oporou (jš + jv)/2
Způsob střelby |
Dálka v m |
||
100 |
400 |
||
Jednotlivě |
zbraň |
7,75 |
29 |
na dvojnožce |
9,0 |
- |
|
TTP leže s oporou |
9,0 |
46 |
|
Krátkými dávkami |
zbraň |
21,25 |
67 |
na dvojnožce |
26,0 |
86 |
|
TTP leže s oporou |
20,0 |
102 |
Rusové napsali: „Samopal č. 1853 v přesnosti střelby v celém rozsahu vyhovuje TTP a v tomto vztahu se nachází na současné úrovni zbraní stejného typu. Přesnost střelby na dvojnožce je 1,5x horší než v poloze v leže s oporou“.
TTD
Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem..........................................................3,065 kg
Hmotnost zásobníku ..............................................................................................0,16 kg
Délka zbraně bez bodáku ....................................................................................850 mm
Délka zbraně s bodákem......................................................................................1000 m
Délka hlavně ........................................................................................................390 mm
Délka záměrné .....................................................................................................353 mm
Účinná dálka střelby ................................................................................................800 m
Počáteční rychlost.................................................................................................706 m/s
Teoretická kadence.........................................................................................750 ran/min
Závěr
Sovětská strana hodnotila prototyp zbraně takto: „7,62 mm čs. samopal, řešený na náboj vz. 43 svými váhovými charakteristikami, přesností střelby a spolehlivostí činnosti samopalu v normálních i ve ztížených podmínek exploatace, se nachází v zásadě na úrovni současných zbraní stejného typu.
Současně s tím má samopal, řadu závažných nedostatků , snižujících jeho bojové i exploatační vlastnosti.
Základní nedostatky samopalu jsou tyto:
- možnost samovznícení náboje v nábojové komoře po 180 výstřelech
- vysoké opotřebení komory plynového mechanismu v mistě odvodu plynů
- nízká životnost mnoha součástí, mezi tím i základních součástí plynového ústrojí
- silné zahřívání zadní objímky podpažbí
- nízká služební odolnost zásobníku
Samopal vyžaduje pokračování ve vývoji s cílem odstranění nedostatků zjištěných při těchto zkouškách.“
Pozn.:
Při odstraňování příčin samovznícení nábojů v nábojové komoře (NK) zbraně se řešitelský tým zaměřil na úpravu stávajícího provedení mechanismu odběru plynů. Byl přidáván a odebírán materiál z plynového nástavce a posunut plynový nástavec o 12mm kupředu, přičemž byla měřena doba do samovznícení náboje v NK. Tyto úpravy neprokázaly zásadní vliv na oddálení samovznicení náboje.
Později se provedla zásadní změna umístnění odběrného plynového kanálku a to dále od NK.
Děkujeme Romanovi za pěkný článek...